Nakrmit něhou, roztrhat dlaní. Nová výstava propojí expresivní figurativní kresbu s poezií

Nakrmit něhou, roztrhat dlaní. Nová výstava propojí expresivní figurativní kresbu s poezií

Čítárnu filozofické fakulty od října zaplní akvarely výtvarnice Nicol Francis Hendruk a básně absolventky anglistiky FF MU Heleny Lněničkové.

Kresba pro ni v dětství byla mnohdy jednodušším způsobem vyjádření než slova. Když chtěla Nicol F. Hendruk něco vysvětlit, načrtla to. Svým výtvarným rukopisem ji ovlivnili Jamie Hewlett, Tim Burton či japonská manga od Sui Ishidy. Nicol F. Hendruk nakonec dospěla k expresivním figurativním kresbám. Většinu z nich dotvářejí básně Heleny Lněničkové, absolventky anglistiky na filozofické fakultě. Prolnutí tvorby obou autorek nabídne výstava Nakrmit něhou, roztrhat dlaní / Sweet Kisses & Ripping to Pieces.

Pro Čítárnu filozofické fakulty autorky vybraly dvě desítky figurativních kreseb. Reflektují především emoce, intimní prožitky, introspekci, zranitelnost a přirozenou krásu. „Zachycuji to, co prožívám ve svých představách. Zobrazuji, co mi chybí nebo co bych se v reálném životě neodvážila udělat. Na papíře ventiluji emoce a touhy, které si nedovolím vyjádřit přímo, a tyto vize se mi snadno vyobrazují ve formě ženské figury – už jen proto, že jsem žena a je mi to blízké,“ říká Nicol F. Hendruk, rodačka z amerického Phoenixu. Hendruk vyrůstala střídavě ve Spojených státech a v ČR, od roku 2011 žije v České republice. Nejčastěji Hendruk kreslí na bílý papír. Používá tužky, barevné a akvarelové pastelky, inkoustová pera, fixy či suché a olejové pastely.

Helena Lněničková se coby absolventka anglistiky FF MU věnuje překladům.  V básnické tvorbě ji ovlivnili Jan Skácel a Jaroslav Seifert. „Skácel mě zaujal svojí neobyčejnou poetikou, baví mě jeho jedinečné slovní obrazy a emoce. U Seiferta to jsou zase jeho rýmy, jejichž pravidelnost na mě má až uklidňující a zároveň euforizující účinky. Čtu ale především  prózu, takovou, která je jazykově bohatá,“ říká Lněničková. A doplňuje, že setkání s kresbami Nicol vnímá jako osudové. „Osobně kvůli paralelám v našich životních tématech a umělecky proto, jaká spolupráce díky tomu vznikla a vzniká. Fascinuje mě ta hustota emocí, které do svých postav Nicol promítá, a jak citlivě ženské tělo zobrazuje.“

Kresby prezentované v Čítárně vznikaly v letech 2014 až 2022. Doprovodné básně  k nim pak v únoru až květnu 2022. O dva roky později Lněničková vytvořila jejich překlady do angličtiny. „U temných  básní se nejedná o samoúčelné vyvolávání černých myšlenek, naopak. V době, kdy jsem takové básně psala, to bylo poslední rozloučení s touto bolestí, v současnosti mohu naštěstí psát o jiných emocích. Proto i anglické protějšky některých básní jsou hravější, lehčí, objevují se v nich mnohočetné rýmy a zábavné pointy, které lze v českém provedení jen těžko hledat,“ vysvětluje Lněničková. Propojení prací obou autorek představila již kniha Poems & Drawings vydaná v loňském roce.

Výstavu autorky zahájí 8. října 2025 v Čítárně / kavárně kaFFe FF MU. Vernisáž začne v 18.00 hodin a doplní ji recitace básní a projekce výtvarných děl. Doprovodný program k výstavě nabídne v období října a listopadu dětský workshop a literární setkání s básnířkou Annou Štičkovou.

-----

Barvy. Slova. Emoce (výtvarný workshop pro děti)
18. října 2025, 14.00–15.30 hod., Čítárna / kavárna kaFFe FF MU, Arna Nováka 1

Výtvarnice a autorka dětských publikací Květa Baffoni s dětmi vypracuje  vytvoří objekt odkazující ke konkrétním slovům obsaženým v básních. Jakou barvu má radost, smutek nebo přání? A jaká je na dotek něha? S využitím různých druhů materiálů a akvarelových barev si děti vytvoří dílo, které si odnesou domů. Kreativní program doplní hra s anglickými výrazy. Doporučujeme pro účastníky od čtyř do devíti let, lze za přítomnosti rodičů i samostatně. Vstup je volný.

Každý text v sobě nosí smutek, dokud ho nepřeloží (Štičková & Borkovec & Ficová)
11. listopadu 2025, 18.00 hod., Čítárna / kavárna kaFFe FF MU, Arna Nováka 1

Je překlad výsostnou disciplínou založenou na práci s textem? A proč? Jak se liší překlady antických dramat a jak překlady Emily Dickinson nebo Natalie Diaz? Je překlad pouze interpretací originálu, vzniká nový text, anebo je to všechno ještě úplně jinak? O tom, co všechno je potřeba (u)hlídat při překladech poezie, co je potřeba vypustit a odkud se berou ta nejlepší řešení, budou mluvit překladatelka Sylva Ficová, básník a překladatel Petr Borkovec a básnířka Anna Štičková. Před diskusí promítneme krátký dokument/medailonek věnovaný Anně Štičkové.