Samuel Kostomlatský (1895–1984) působil na naší katedře přes půl století.

Pozoruhodná je už sama jeho rodinná historie. Jeho otec Josef Kostomlatský byl židovského původu, jeho původní jméno bylo Herschel Pinkas a vystudoval na strojního inženýra. Po vážné nehodě a dlouhé rekonvalescenci konvertoval ke křesťanství, změnil si jméno na Josef Kostomlatský a po absolvování semináře ve Švýcarsku se stal významnou osobností Svobodné evangelické církve české, založené v Bystrém v Orlických horách a později sloučené do dnešní Církve bratrské. V jejím sboru pracoval v několika městech, včetně Bystré, kde se narodil Samuel a jeho sestra, naposledy v Brně, kde strávil 16 let. Zemřel v roce 1918 a je dodnes v paměti jako vydavatel časopisu Betanie a významný organizátor církevního života. (Kořínková 2011)

Samuel Kostomlatský, syn Josefa Kostomlatského a první lektor naší katedry, odjel r. 1913 na studium teologie do Glasgowa a zůstal tam až do konce I. světové války. Po návratu ve věku 23 let opustil práci pro církev, odmítl i nabídky diplomatického postu a začal v Brně vyučovat angličtinu.

V tehdejším anglickém semináři se Samuel Kostmlatský věnoval především výuce praktického jazyka. Nesmazatelně se zapsal do srdcí svých četných žáků; k tomu doporučujeme například kapitolku, kterou mu ve své knize věnoval Antonín Přidal. Kostomlatský napsal několik odborných článků, mj. o anglických idiomech, a na toto téma pak vydal také skripta – English idioms and their function in speech (Brno: UJEP 1971).

Je autorem dvou rozsáhlých překladů. Z beletrie to byl Dickensův David Copperfield, který vyšel pod názvem Život s dobrým koncem (David Copperfield), z literatury faktu pak tehdy velmi aktuální kniha objevitele Tutanchamonovy hrobky. Po dlouhá léta také řadě kolegů z jiných kateder sloužil jako překladatel jejich vědecké produkce do angličtiny.

Hladký (1985) připomíná, že byl Kostomlatský autorem originálně pojaté učebnice angličtiny Don't stand on ceremony, která však tiskem nikdy nevyšla. Ukázku z ní uvádí ve vlastním překladu Přidal, zbytek zůstává spolu s dalšími nepublikovanými pracemi v rozsáhlé nezpracované pozůstalosti Kostomlatského v Moravském zemském muzeu. (Přidal 2011) Hladký (2005) uvádí, že se Kostomlatský věnoval také fotografii: „Fotografoval především své milované Chřiby a jeho práce zakoupila Moravská galerie.“ V rozsáhlé fotografické sbírce MG však podle vyjádření kurátora jméno Kostomlatský nefiguruje; šlo zřejmě o fotografie uložené spolu s výše zmíněnou literární pozůstalostí v MZM.

Kostomlatský byl činný také jako básník a spisovatel. Básně psal již jako student, tehdy ještě pod pseudonymem Pravdomil Kralický (Hladký 2005), v roce 1937 pak vydal knihu Plameny mezi buky s podtitulem Lesní pohádka pro dospělé. V textu se střídá próza s verši, ale jeho jazyk je i v próze poetický. Kostomlatský se v ní vyznává z lásky k Chřibům, kam vyjížděl se svou manželkou při každé příležitosti. Na jeho náhrobní desce ostatně nestojí nic o výuce angličtiny. Čteme tam: „SAMUEL KOSTOMLATSKÝ / BÁSNÍK CHŘIBŮ“.

Publikace S. Kostomlatského

• Idiom as instrument of personal approach: is the Greek ἰδίωμα a legitimate begetter of the modern English idiom? Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. E, Řada archeologicko-klasická. 1965, roč. 14, č. E10, s. [335]-342
• Analysis of rhythm effects in Alfred Tennyson's poem “Crossing the bar”. Brno studies in English. 1981, sv. 14 = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada K, germanisticko-anglistická. 1981, roč. 30, č. K3, s. 133-137
• English Idioms and Their Function in Speech. Brno: UJEP, 1971. (Skripta)
• Padlým hrdinům. [Text k partituře Oldřicha Nechuty pro mužský sbor.] Brno: Otakar Pokoj [1935]
• Plameny mezi buky. Lesní pohádka pro dospělé. Brno: vl. nákladem, 1937.

Překlady:

• Howard Carter a A. C. Mace: Hrobka Tut-anch-amonova. Letovice: Humana a Brno: A. Vaďura, 1925.
• Charles Dickens: Život s dobrým koncem (David Copperfield). Praha: Melantrich 1932.
• Překlady odborných článků a resumé v různých řadách Sborníku prací FF brněnské univerzity (autoři Richard Pražák, Antonín Bartoněk a řada daších).

Články o Samuelu Kostomlatském a další literatura

• Samuel Kostomlatský v Encyklopedii dějin města Brna.
• Hladký, Josef: Samuel Kostomlatský. In: Brno studies in English. 1985, sv. 16 = Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity. Řada K, germanisticko-anglistická. 1985, roč. 34, č. K7, s. 171-172.
• Hladký, Josef: Samuel Kostomlatský. In: Universitas, 2005.
• Kořínková, Daniela (2011): Z historie evangelických církví na území města Brna v 19. a 20. století. Bakalářská práce. PedF MU Brno. Vedoucí práce: Mgr. Jiří Mihola, Ph.D.
• Přidal, Antonín: Kroky starého pána. In: Potulky knihami a časem. Brno: Barrister & Principal 2011. S. 197–206. [Obsahuje Přidalův překlad ukázky z Kostomlatského nepublikované učebnice.]