Jessie Kocmanová, roz. Scottová (1914–1985) byla kromě lektorů jazyka první rodilou mluvčí, která se stala stálým členem katedry. Vyučovala zde anglickou literaturu od války až do své smrti.
Úplný soupis publikovaných prací Jessie Kocmanové zpracovala Lidmila Pantůčková (1985), je dostupný i online. Mezi autory, kterými se Jessie soustavně věnovala, má zvláštní místo William Morris, jemuž věnovala monografii a několik studií. Byla také dlouholetou členkou odborné společnosti William Morris Society. Dále psala o skotských autorech, převážně levicově orientovaných, jako byl Lewis Grassic Gibbon nebo vlivný reprezentant „skotské renesance” Hugh MacDiarmid, s nímž ji pojilo přátelství.
Jessie založila při katedře také anglický divadelní spolek The Gypsywood Players, který pak převzal Don Sparling a po něm další a který pravidelně působí dodnes. Na snímku vlevo je zachycena v roli lady Bracknell ve Wildově The Importance of Being Earnest (The Gypsywood Players 1976). Zemřela jen asi 14 dní poté, co se ještě na obvyklém týdenním pobytu v Cikháji aktivně účastnila zkoušení nového představení, inscenace hry The Late Christopher Bean Sidneyho Howarda.

V případě Jessie Kocmanové musíme zmínit i jejího manžela Vincence Kocmana, ač přímo s naším oborem nemá nic společného. Právě díky němu přišla Jessie do Brna, a tedy i na naši katedru. Seznámili se v Anglii, když tam za války působil jako střelec a radista u 311. čs. perutě královského letectva (RAF) a Jessie pracovala jako dobrovolnice při podpoře cizinců ve spojeneckých jednotkách. Vzali se roku 1941, Jessie pak pracovala pro Československý červený kříž v Londýně, konec války ale strávila s manželem v severním Skotsku, kde čs. bombardovací peruť strážila lodní trasu do Murmanska (Pantůčková 1985a: 164). Vincenc Kocman byl nositelem řady vojenských vyznamenání, včetně těch nejvyšších (viz níže odkaz na Encyklopedii dějin města Brna). S Jessie měli čtyři děti. Zemřel předčasně již roku 1968, oba jsou pochování v Olomučanech.

Vpravo: Památník třem občanům Rudic – letcům RAF, mezi nimi i Vincenci Kocmanovi.