Statistická poznámka k úplnosti překladů

V bibliografii uvádíme překlady, které lze považovat za úplné. To je nutno chápat ve vztahu k dobové normě překladu a k intenci překladatele. Někteří překladatelé ve skutečnosti vynechávají pasáže, obvykle ty, které považují za „nepřeložitelné“. Nejnápadnější je to v případě nejstaršího překladu Váňova.

Váňův překlad vyšel i s původními ilustracemi Johna Tenniela, zachovává členění originálu na kapitoly a co do rozsahu je víceméně úplný – ovšem s tím, že požadavek na úplnost nebyl v jeho době vnímán příliš přísně. Předpokládalo se, že zejména pasáže založené na slovní hře nelze v překladu převést, a jejich vynechání dobová norma připouštěla. Váňovy vynechávky se skutečně soustředily právě do těchto pasáží; celkově vynechal 152 odstavců, což reprezentuje asi 18,6 % z celkového počtu 816 odstavců (počítáno v členění podle originálu). Je to zdaleka nejvíce ze všech převodů – z ostatních překladatelů vynechali v A1 Houdek 23 odstavců (cca 2,8 %), Císař 9 odstavců (cca 1,1 %), Skoumalovi žádný.[1] Přesto lze i u Váni bezpo¬chy¬by mluvit o překladu celého textu. Mezi vynechané pasáže u Váni patří zejména několik dialogů v sedmé kapitole (A Mad Tea-Party), založených na hře s beat time (udávat tempo – zabíjet čas), s úvahami o domluvách s personifikovaným Časem, s překroucenou básní „Twinkle, twinkle, little bat“ apod. Spíše jen výjimečně krátí Váňa tam, kde k tomu podobný jazykový důvod není, např. tři odstavce s rozhovorem o mazání hodinek nejlepším máslem (rovněž v 7. kapitole).

Je sporné, nakolik lze samotné údaje o rozsahu překladu v porovnání s originálem považovat za kritérium pro rozlišování mezi překladem a adaptací. K uvedeným výpočtům jen dodejme, že braly v úvahu jen zcela vynechané odstavce, zatímco někde byly pochopitelně kráceny i jen jejich části. Bylo to však spíše v ojedinělých případech, kdy ještě část odstavce navazovala na vynechanou pasáž; jinak Váňa stejně jako pozdější překladatelé aspiroval na překlad úplný. Případná krácení vyplývající z české stylizace nelze považovat za adaptační – najdeme je ostatně ještě více u Skoumalových.

[1] Jde ovšem o procenta z počtu odstavců, ne celkového objemu textu: vynechávané odstavce patří k těm kratším, mj. protože jde často o repliky dialogu, a naopak delší vypravěčské odstavce bývají překládány celé. Jestliže sečteme v originálu počet slov ve Váňou vynechaných odstavcích, zjistíme redukci o 3106 slov z celkových 26654, tj. o pouhých 11,7 %; u ostatních překladů je situace podobná.
Výpočet je orientační, záleží na tom, jak odstavce počítat; zde nebyly započítávány nadpisy kapitol a grafické předěly, u básní byla jedna strofa počítána za jeden odstavec.