Aleš Tichý při své práci opakovaně narážel na potíže s bibliografickými údaji o českých překladech. Katalogy knihoven nejsou v tomto směru uspokojivé dodnes (mj. proto, že překladatelé často nejsou vedeni samostatně, ale jen mezi „ostatními původci“ díla), avšak v době lístkových katalogů šlo o problém nepřekonatelný: nebylo vůbec možné vyhledat, která díla určitý překladatel přeložil. Aleš Tichý proto začal spolu se svými studenty sestavovat bibliografii českých překladů z anglické literatury. Vyšel přitom z tištěné bibliografie překladů, kterou sestavila Helena Kunzová a která vyšla jako příloha druhého dílu překladu Craigových Dějin anglické literatury (Praha: SNKLHU 1963), její obsah pak kontroloval podle katalogů knihoven a zejména ho rozšířil o nové překlady za dalších 25 let – práci zastavila až jeho smrt v r. 1988. Lístková verze databáze byla později digitalizována a vzniklá databáze byla po několik let dostupná online. Poté byla její data začleněna do nově vzniklé Databáze českého uměleckého překladu po roce 1945, na kterém se naše katedra podílela. Díky tomuto dědictví po Aleši Tichém má také anglická literatura v této databázi – navzdory jejímu názvu – zastoupeny i překlady vzniklé před rokem 1945.

Vpravo ukázky rozhraní původní digitalizované Bibliografie Aleše Tichého.